Nikdy si nenechte problémy přerůst přes hlavu

16.04.2016 10:28
V první řadě je nutné si uvědomit, že neexistuje člověk, který by za svůj život neřešil nějaký zásadní problém. Problém může mít řadu podob a každého z nás sem tam nějaká ta podoba dožene.
My lidé máme v sobě zakódovanou tu chybu, že každý problém vnímáme jako dusivé zlo, jako temnotu, která nás obalila, jako prokletí, které nás děsí k smrti. Ovšem problém má i svoji druhou stranu, kterou bychom se měli naučit vidět, vnímat ji a naučit se ji tak brát vždy a za všech okolností: problém = výzva.
Výzva k tomu, abychom se učili, abychom se posunuli dál, abychom ve finále prožili ten nádherný pocit štěstí, že jste to, či ono zvládli, nebo dokázali zdolat.
 
 
 
Naše duše se chce učit a rozvíjet a to bez zdolávání překážek není možné. Tento fakt plně chápeme v době, než přijdeme na tento svět. Ve chvíli, kdy ale jsem zde na Zemi ve fyzickém těle, je toto odhodlání zapomenuto a my často nadáváme a láteříme, proč se to či ono děje zrovna nám.
 
 
Odpověď je nasnadě: abychom se posunuli, abychom pochopili, abychom se učili a vyvíjeli. Každá duše touží po vývoji a růstu.
Nedívejte se proto na problém jako na zlo a neštěstí, ale jako na výzvu k boji.
Problémy se do našeho života mohou přiřítit sami, můžeme je zasít my v minulosti, mohou je spustit další osoby, mohou být vybrány předem naší duší - ovšem ve chvíli, kdy se již zrodí a prosáknou do našich životů, je jedno, kde je jejich původ.
V tento moment je už pouze prioritní hledat cesta k řešení. Protože řešení existuje vždy.
 
 
Nejhorší možnou volbou je, když před nimi začneme utíkat, začneme schovávat hlavu do písku, bojíme se jednat, udělat kroky, udělat činy… A raději jen schouleni ve strachu čekáme, "co z toho bude".
Pamatujte si, že vždy je lepší dělat cokoli - i drobnosti - než nedělat vůbec nic. Pak totiž problémy narůstají, dusí nás víc a víc, převezmou nad naším životem kontrolu a my se dostáváme do spirály, ze které se dostává hůř a hůř, jak čas plyne, běží.
 
 
Mít strach a obavy je normální, pokud je ale nepřekonáme, jen stěží najdeme východisko.
Pokud problém přijmeme jako výzvu a zrodíme v sobě odhodlání jí čelit a bojovat s ní, je to už první krok správným směrem. Každý další krok pak začíná otevírat nové dveře a možnosti k řešení. Na rozdíl od stavu, kdy si zalezeme pod peřinu a kňučíme, že tohle nemáme jak vyřešit…, že s tím nejde nic dělat…., že se bojíme jednat… - a nedejbůh, když do toho všeho ještě přimícháme dedukce. Pak je nebezpečná destruktivní spirála už skutečně za dveřmi.
 
 
Nikdy se nebojte o problémech mluvit. Nestyďte se za ně. Nebojte se požádat o pomoc, radu. Nerezignujte. Ať už máte nyní sebesilnější pocit, že právě váš problém je neřešitelný, není tomu tak.
V okamžiku, kdy svoje destruktivní myšlenky přehodíte na konstruktivní, je to první krůček po nové cestě, která dříve nebo později řešení nabídne.
A čím déle po ní půjdete, tím více a více možností se začne objevovat.
 
 
Neřešitelný problém neexistuje.
Jen je někdy třeba hodně síly a vytrvalosti, sebevíry a odhodlání, trpělivosti, než narazíme na první zářící hvězdu naděje. A pokud boj vzdáme, rezignujeme, pak tato první hvězda naděje zůstane navždy skryta v dálce na naší cestě.
 
 
Mesalinda
 
 
Zpět